Deduktivní model

Dedukce byla zdokonalována od starověku jako způsob, jímž lze z obecných předpokladů bez pochybností odvodit určité tvrzení.

Antecepční teorie vychází z několika speciálních premis, a na jejich základě odvozuje různá tvrzení o světě kolem nás.

Základním axiomem antecepce je předpoklad, že:

"Autopoietické systémy si svoji integritu a stabilitu uchovávají jen díky tomu, že s okolím interagují relativně málo: VNĚJŠÍ VSTUPY BY MOHLY DOKONCE SYSTÉM ZNIČIT. PROTO VEŠKERÉ INTERAKCE S OKOLÍM MUSÍ SYSTÉM ANTECEPOVAT, a právě tato antecepce je znalostí o světě, jeho interpretací, inteligencí".

Lidově řečeno, živé organizmy jsou schopny obstát ve svém prostředí především proto, že si vytvářejí model vnějšího prostředí, a pomocí relativně úzkého kanálu přebírají informace z vnějšího světa, aby tento svůj model pouze korigovaly. Kdyby musely každý signál nějak teprve po jeho přijetí interpretovat a reagovat zcela nově, množství signálů by nebylo možné zpracovat natolik včas, aby reakce byla správná. Naštěstí jsou organizmy na své okolí obvykle připraveny. Očekávají určité situace, mají o svém okolí antecepci. Proto stačí zásadně menší množství přenášených informací k tomu, aby mohly reagovat.

Antecepční teorie je postavena na myšlence, že dedukce z bezesporného souboru axiomů přinese pomocí logicky vedených důkazů ověřená tvrzení, která jsou z axiomů vyvoditelná.

V samotné antecepční teorii se v určitém ohledu zpětně odvozuje deduktivní metoda, což připomíná důkaz kruhem.

Abychom se tím nedali zmást, uvažujme, jak lze vlastně deduktivní metodu dokázat.

Ve skutečnosti se deduktivní metoda nedokazuje, ale přijímá se formou axiomů. Uvažuje se tak, že určitá tvrzení jsou zřejmá. Např. "A=A" se zdá být zřejmé.

Antecepční teorie je odvozena formou deduktivního dokazování rovněž z axiomů, a pak poskytne vhled do procesu dedukce v přírodních systémech, takže jakoby odvodí znovu deduktivní metodu. Ovšem určitý rozdíl ve výsledku oproti prostému důkazu kruhem je v tom, že dedukce získává své místo ve světě živých organismů, nejen ve světě lidských výroků. Porozumíme tomu, proč je dedukce nezbytná pro život.

 

 

Proč se nepoužívá slovo ANTICIPACE

Slovo "anticipace" vzbuzuje etymologicky pocit "anti"=proti, tedy něčeho proti uchopení, což je matoucí. Proto jsem se rozhodl použít nové slovo ANTECEPCE.

Rovněž druhá část původního slova "-cipace" vychází z latinského "capere", např. ve slově "participace" = "partem capere" neboli "brát účast", což je obvykle užíváno zcela mimo smysl pojmu "cítit", jak jej známe např. ve výrazu "percepce"= vnímání nebo "nocicepce" = "bolesti cítění".Nové slovo "antecepce" chce být blízko právě těmto slovům a ne slovům participace či emancipace.

Třetím důvodem by mohlo být, že slovo "anticipace" je již využíváno v poněkud odlišném významu. S ohledem na dopad Antecepční teorie na chápání světa kolem nás je ospravedlnitelné na ně nenavazovat, ale vytvořit v myslích lidí samostatný vztah k novému pojmu, který je navíc stručnější.
Login
HOME ANTECEPCE

Když sestupujete se schodů, které dobře znáte, nemusíte na další krok takřka myslet. Váš organizmus je předem nachystán na došlap v patřičné výšce, na pevnost schodu, který se pod vámi neproboří, na drsnost povrchu, který pod nohou neuklouzne,...
Vy ten schod předem cítíte. Ne, že by ho předem cítil jen váš mozek. Celé vaše tělo, svaly na nohou, tělesná rovnováha, oči, které se mohou věnovat prohlížení zábradlí nebo výzdobě, to vše cítí předem další schod.

Created by © 2011 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek webdesign